Apostila: Průvodce ověřením dokumentů pro zahraničí

Co je apostila a její význam

Apostila představuje mezinárodně uznávané ověření pravosti veřejných listin, které je platné ve všech státech, jež přistoupily k Haagské úmluvě z roku 1961. Tento důležitý dokument slouží jako potvrzení autentičnosti podpisů, funkcí podepsaných osob a případně také pravosti pečetí či razítek, kterými je veřejná listina opatřena. Apostilační doložka tak významně zjednodušuje proces mezinárodního uznávání dokumentů, protože odstraňuje nutnost další superlegalizace či jiných forem ověřování.

V praxi se apostila používá například při předkládání úředních dokumentů v zahraničí, jako jsou vysokoškolské diplomy, rodné listy, oddací listy, výpisy z rejstříku trestů nebo různá úřední rozhodnutí. Apostilační doložka má standardizovanou podobu a obsahuje deset povinných položek, které musí být vyplněny v jazyce země, kde je apostila vydávána. Současně může obsahovat i překlad do francouzštiny nebo angličtiny.

Význam apostily spočívá především v tom, že výrazně urychluje a zjednodušuje mezinárodní právní styk. Před zavedením apostilačního systému bylo nutné procházet složitým procesem ověřování dokumentů přes několik institucí, včetně zastupitelských úřadů. Tento proces byl časově náročný a finančně zatěžující. Díky apostile stačí jediné ověření příslušným orgánem státu, kde byl dokument vydán, a takto ověřený dokument je pak automaticky uznáván ve všech ostatních smluvních státech Haagské úmluvy.

V České republice jsou k vydávání apostil oprávněny především Ministerstvo spravedlnosti ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR, v některých případech také krajské úřady. Proces získání apostily začíná podáním žádosti u příslušného orgánu, přičemž je třeba předložit originál nebo ověřenou kopii dokumentu, který má být apostilován. Důležité je zmínit, že apostila se vydává pouze pro veřejné listiny, nikoli pro soukromoprávní dokumenty bez úředního ověření.

Apostilační doložka má podobu čtvercového razítka o straně minimálně 9 centimetrů a připojuje se k dokumentu buď přímo na listinu, nebo na samostatný list, který je s dokumentem pevně spojen. Každá apostila je opatřena jedinečným číslem, podle kterého lze ověřit její pravost. V současné době mnoho zemí přechází na elektronický systém vydávání apostil (e-Apostille), což celý proces dále zjednodušuje a zrychluje.

Je důležité si uvědomit, že apostila není překladem dokumentu ani nenahrazuje jeho obsah. Slouží výhradně jako potvrzení pravosti podpisů a razítek na veřejné listině. Pokud je dokument potřeba použít v zemi s odlišným úředním jazykem, je obvykle nutné zajistit také jeho úřední překlad. Tento překlad pak může vyžadovat vlastní apostilu, pokud to cílová země vyžaduje.

Historie apostilní doložky v mezinárodním právu

Mezinárodní legalizace dokumentů byla před rokem 1961 značně komplikovaným procesem, který vyžadoval zdlouhavý řetězec ověřování přes různé úřady a zastupitelské orgány. Haagská úmluva ze dne 5. října 1961 představovala revoluční změnu v této oblasti a zavedla jednotný systém ověřování pomocí apostilní doložky. Tento významný mezinárodní dokument vznikl jako odpověď na rostoucí potřebu zjednodušení procesu legalizace veřejných listin v mezinárodním styku.

Před přijetím této úmluvy musely být dokumenty ověřovány postupně několika institucemi, což často znamenalo měsíce čekání a značné finanční náklady. Proces zahrnoval ověření nejprve domácími úřady, následně ministerstvem zahraničních věcí a nakonec zastupitelským úřadem cílové země. Tento složitý systém významně komplikoval mezinárodní obchod, studium v zahraničí i běžné právní úkony mezi státy.

Apostilní doložka byla navržena jako elegantní řešení, které nahradilo dosavadní složitý proces jediným ověřením. Původně k úmluvě přistoupilo osm evropských států, ale její praktičnost vedla k rychlému rozšíření po celém světě. Československá republika se k úmluvě připojila v roce 1999, přičemž Česká republika jako nástupnický stát pokračuje v jejím dodržování.

Systém apostilace přinesl významné zjednodušení zejména v oblasti mezinárodního obchodu a právních vztahů. Dokumenty opatřené apostilní doložkou jsou automaticky uznávány ve všech signatářských zemích bez nutnosti dalšího ověřování. To vedlo k výraznému zkrácení času potřebného pro mezinárodní transakce a snížení administrativní zátěže.

V průběhu let se systém apostilní doložky postupně modernizoval. Významným milníkem bylo zavedení elektronické apostily (e-Apostille) v některých zemích, což dále zjednodušilo celý proces. Česká republika implementovala elektronický systém vydávání apostil v roce 2009, čímž se zařadila mezi progresivní země v této oblasti.

Důležitým aspektem vývoje apostilní doložky bylo také postupné sjednocování její formy a vzhledu. Standardizovaný formát apostily obsahuje deset povinných bodů, které musí být vyplněny v jazyce vydávajícího státu, přičemž nadpisy jsou vždy také ve francouzštině. Tato unifikace významně přispěla k lepší čitelnosti a srozumitelnosti dokumentů v mezinárodním styku.

V současné době je Haagská úmluva o apostile jednou z nejúspěšnějších mezinárodních smluv v oblasti správního práva, s více než 120 smluvními státy. Její význam nadále roste s pokračující globalizací a zvyšující se potřebou mezinárodní mobility dokumentů. Systém apostilní doložky se stal nenahraditelným nástrojem v mezinárodním právním styku, který významně usnadňuje přeshraniční aktivity v oblasti vzdělávání, obchodu i osobního života.

Haagská úmluva o apostile z roku 1961

Haagská úmluva o apostile z roku 1961, oficiálně známá jako Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, představuje zásadní mezinárodní dohodu, která výrazně zjednodušuje proces ověřování dokumentů mezi signatářskými státy. Tato úmluva zavedla jednotný systém ověřování pomocí tzv. apostily, která nahrazuje složitější proces superlegalizace dokumentů při jejich použití v zahraničí.

Apostila je speciální ověřovací doložka, která se připojuje k veřejným listinám a potvrzuje jejich pravost. Má podobu čtvercového razítka o straně minimálně 9 centimetrů a obsahuje standardizované údaje ve francouzštině. Mezi tyto údaje patří název vydávajícího státu, jméno osoby, která veřejnou listinu podepsala, její funkce, údaje o úřadu, který apostilu vydal, číslo apostily a datum jejího vydání. Důležitým prvkem je také otisk razítka nebo pečeti vydávajícího orgánu a podpis oprávněné osoby.

V České republice jsou k vydávání apostily oprávněny především krajské úřady a Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Apostila se vydává pouze pro veřejné listiny, mezi které patří například dokumenty vydané soudy, notářské listiny, úřední potvrzení na soukromých dokumentech či správní dokumenty. Proces získání apostily obvykle trvá několik pracovních dnů a je zpoplatněn správním poplatkem.

Význam Haagské úmluvy spočívá především v tom, že výrazně usnadňuje mezinárodní právní styk. Před jejím přijetím bylo nutné procházet zdlouhavým procesem superlegalizace, který zahrnoval několikanásobné ověřování dokumentů různými úřady. Díky apostile stačí jediné ověření příslušným orgánem státu původu dokumentu, které je následně uznáváno všemi ostatními signatářskými státy úmluvy.

Je důležité zmínit, že ne všechny země jsou signatáři Haagské úmluvy. V případě zemí, které k úmluvě nepřistoupily, je stále nutné postupovat cestou superlegalizace. Navíc některé druhy dokumentů jsou z působnosti úmluvy vyňaty, například dokumenty vystavené diplomatickými nebo konzulárními úředníky a některé správní dokumenty přímo související s obchodními nebo celními operacemi.

Proces apostilace významně přispívá k právní jistotě v mezinárodním styku. Zaručuje, že dokument vydaný v jedné zemi bude uznán jako autentický v jiné signatářské zemi bez nutnosti dalšího ověřování. To má velký praktický význam například při uznávání vzdělání, uzavírání sňatků, v obchodním styku nebo při právních úkonech v zahraničí. Systém apostily tak představuje efektivní nástroj pro zjednodušení mezinárodní spolupráce a komunikace mezi státy, přičemž současně zachovává potřebnou míru bezpečnosti a důvěryhodnosti ověřovaných dokumentů.

Státy uznávající apostilní doložku

Mezi státy, které uznávají apostilní doložku, patří všechny signatářské země Haagské úmluvy z roku 1961. Tato mezinárodní dohoda významně zjednodušuje proces ověřování veřejných listin pro použití v zahraničí. V současné době je členy této úmluvy více než 120 států světa, včetně České republiky, která k úmluvě přistoupila v roce 1999. Apostilní doložka nahrazuje složitější proces superlegalizace dokumentů a představuje jednotný způsob ověřování listin napříč členskými státy.

Mezi nejvýznamnější evropské státy uznávající apostilu patří například Německo, Francie, Itálie, Španělsko a všechny ostatní členské státy Evropské unie. Mimo EU jsou to například Švýcarsko, Norsko či Velká Británie. Ze zámořských zemí uznávají apostilu Spojené státy americké, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko a mnoho dalších. V Latinské Americe jsou to například Argentina, Brazílie či Mexiko.

Je důležité zmínit, že některé státy, přestože jsou členy Haagské úmluvy, mohou mít specifické požadavky na určité typy dokumentů. Například dokumenty týkající se obchodních nebo komerčních záležitostí mohou v některých zemích podléhat zvláštním pravidlům. Proto je vždy vhodné si předem ověřit konkrétní požadavky cílové země.

Pro získání apostilní doložky v České republice je třeba se obrátit na příslušné orgány, kterými jsou krajské úřady nebo Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Tyto instituce jsou oprávněny vydávat apostilu pro veřejné listiny vydané v České republice. Proces ověření dokumentu apostilní doložkou obvykle trvá několik pracovních dnů a je zpoplatněn podle aktuálního sazebníku správních poplatků.

V případě států, které nejsou signatáři Haagské úmluvy, je stále nutné použít proces superlegalizace. Mezi tyto země patří například většina států Afriky, některé asijské země jako Irák, Afghánistán či Pákistán, a také například Kanada. V těchto případech je proces ověřování dokumentů složitější a časově náročnější, protože vyžaduje potvrzení pravosti dokumentu několika různými úřady včetně zastupitelského úřadu cílové země.

Důležitým aspektem je také skutečnost, že apostilní doložka má neomezenou platnost, pokud není v samotném dokumentu uvedeno jinak. To znamená, že dokument s apostilou je uznáván po celou dobu své platnosti ve všech členských státech Haagské úmluvy. Nicméně některé instituce mohou požadovat, aby apostila nebyla starší než určité období, zejména v případě důležitých dokumentů jako jsou výpisy z rejstříku trestů nebo dokumenty pro účely sňatku.

Pro praktické využití je také důležité vědět, že apostilní doložka se připojuje k originálu nebo ověřené kopii dokumentu a musí obsahovat všechny předepsané náležitosti včetně podpisu oprávněné osoby, úředního razítka a standardizovaného formuláře v francouzštině Apostille (Convention de La Haye du 5 octobre 1961).

Každý dokument, který nese úřední pečeť, je jen začátkem dlouhé cesty k pravdě a spravedlnosti

Oldřich Kovář

Postup získání apostily v České republice

Získání apostily v České republice představuje důležitý administrativní proces, který je nezbytný pro ověření pravosti veřejných listin určených pro použití v zahraničí. Základním předpokladem pro získání apostily je vlastnictví originálu nebo úředně ověřené kopie dokumentu, který má být apostilován. Tento dokument musí být vydán českým úřadem nebo institucí a musí se jednat o veřejnou listinu.

Proces začíná návštěvou příslušného krajského úřadu podle místa vydání dokumentu nebo Ministerstva spravedlnosti ČR v případě soudních dokumentů. Pro dokumenty vydané ministerstvy je nutné navštívit přímo dané ministerstvo. Při podání žádosti o apostilu je třeba předložit originál dokumentu nebo jeho úředně ověřenou kopii, přičemž dokument nesmí být starší než tři měsíce od data vydání.

Důležitým aspektem je správné vyplnění žádosti o apostilaci, kde je nutné uvést osobní údaje žadatele, specifikaci dokumentu a země, pro kterou je apostila určena. Úřední osoby následně prověří autenticitu podpisů, otisků razítek a pravost dokumentu. Tento proces může trvat několik pracovních dnů, v závislosti na vytíženosti úřadu a složitosti ověření.

Za vydání apostily se platí správní poplatek, který je stanoven zákonem a jeho výše se může měnit. V současnosti činí poplatek 100 Kč za každou apostilační doložku. Platbu lze provést v hotovosti přímo na úřadě nebo pomocí kolkových známek. Je důležité počítat s tím, že některé dokumenty mohou vyžadovat předchozí superlegalizaci nebo jiné formy ověření před samotnou apostilací.

Apostilační doložka se připojuje k dokumentu formou samostatného listu nebo nálepky a obsahuje standardizované údaje v předepsaném formátu. Obsahuje deset bodů, které jsou vyplněny v českém a francouzském jazyce. Součástí apostily je také jedinečné číslo, datum vydání, podpis oprávněné osoby a úřední razítko.

Pro urychlení celého procesu je vhodné si předem ověřit, zda cílová země je součástí Haagské úmluvy o apostilaci. Pokud země není signatářem úmluvy, bude nutné zvolit jiný způsob ověření dokumentu, zpravidla superlegalizaci. Také je důležité zjistit, zda cílová instituce nevyžaduje další specifické náležitosti nebo úřední překlad dokumentu.

V případě složitějších dokumentů nebo při nejasnostech ohledně postupu je možné využít služeb specializovaných agentur, které se zabývají apostilací dokumentů. Tyto agentury mohou celý proces značně usnadnit, zejména pokud žadatel nemá možnost osobně navštívit příslušný úřad nebo pokud potřebuje apostilaci většího množství dokumentů najednou.

Dokumenty vyžadující apostilní ověření

Apostilní ověření je vyžadováno pro širokou škálu dokumentů, které mají být použity v zahraničí. Mezi nejčastější dokumenty, které vyžadují apostilní doložku, patří především matriční doklady, jako jsou rodné listy, oddací listy a úmrtní listy. Tyto dokumenty jsou základními doklady prokazujícími osobní stav člověka a jejich ověření je klíčové pro jejich uznání v cizích zemích.

Další významnou kategorií jsou dokumenty vydané státními institucemi a úřady, včetně výpisů z rejstříku trestů, potvrzení o bezdlužnosti, různých osvědčení a certifikátů vydaných státními orgány. Vysokoškolské diplomy, vysvědčení ze středních škol a další dokumenty týkající se vzdělání rovněž často vyžadují apostilní ověření, zejména pokud mají být použity pro studium nebo práci v zahraničí.

Notářsky ověřené dokumenty, jako jsou plné moci, čestná prohlášení nebo kupní smlouvy, také často potřebují apostilní doložku. Je důležité zmínit, že dokumenty musí být před apostilací nejprve úředně ověřeny příslušným orgánem v České republice. V případě soudních rozhodnutí a dokumentů vydaných soudy je apostilní ověření nezbytné pro jejich uznání v zahraničních právních systémech.

Obchodní dokumenty jako výpisy z obchodního rejstříku, zakladatelské listiny společností nebo stanovy firem také spadají do kategorie dokumentů vyžadujících apostilní ověření, zejména při zakládání poboček nebo dceřiných společností v zahraničí. Zvláštní pozornost je třeba věnovat dokumentům týkajícím se nezletilých dětí, jako jsou souhlasy s cestováním, prohlášení o svěření do péče nebo dokumenty týkající se osvojení, které vždy vyžadují apostilní ověření.

Je důležité si uvědomit, že ne všechny země uznávají apostilní doložku, protože nejsou signatáři Haagské úmluvy. V takových případech je nutné použít složitější proces superlegalizace. Před podáním žádosti o apostilní ověření je vždy vhodné ověřit, zda cílová země apostilu uznává a jaké specifické požadavky může mít. Některé země například vyžadují, aby dokumenty nebyly starší než určité období, nebo mohou požadovat dodatečné ověření od specifických institucí.

Pro získání apostilní doložky musí být dokumenty v perfektním stavu, bez škrtů, přepisů nebo jiných poškození. Dokumenty v cizím jazyce musí být zpravidla přeloženy soudním překladatelem, přičemž apostilní ověření se vztahuje jak na originální dokument, tak na jeho úředně ověřený překlad. V některých případech může být vyžadováno i ověření podpisu soudního překladatele.

Platnost a uznávání apostily v zahraničí

Apostila vydaná v České republice je uznávána ve všech členských státech Haagské úmluvy o apostilaci z roku 1961. Tento dokument potvrzující pravost veřejné listiny má neomezenou časovou platnost a není třeba jej obnovovat. Je důležité si uvědomit, že apostila sama o sobě nezaručuje platnost obsahu dokumentu, ale pouze potvrzuje autenticitu podpisu, funkci podepsané osoby a případně pravost pečeti nebo razítka na dokumentu.

V zemích, které jsou součástí Haagské úmluvy, není nutné provádět další ověřování nebo superlegalizaci dokumentu. Apostila je konečným stupněm ověření a je automaticky uznávána všemi členskými státy. Přesto se doporučuje před cestou do zahraničí ověřit aktuální požadavky cílové země, protože některé státy mohou vyžadovat dodatečné formality nebo překlad dokumentu do místního jazyka.

Pro použití v zemích, které nejsou signatáři Haagské úmluvy, je nutné provést superlegalizaci dokumentu, což je složitější a časově náročnější proces. V takovém případě musí být dokument nejprve ověřen Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a následně zastupitelským úřadem země, ve které má být dokument použit.

Platnost apostily není teritoriálně omezena v rámci smluvních států úmluvy. To znamená, že dokument opatřený apostilou v České republice lze použít v jakémkoliv jiném členském státě bez dalšího ověřování. Je však třeba mít na paměti, že některé dokumenty mohou podléhat časovému omezení platnosti samotného obsahu, například výpis z rejstříku trestů nebo potvrzení o studiu.

V případě elektronických dokumentů a jejich apostilace je situace složitější. Ne všechny členské státy uznávají elektronické apostily nebo elektronické verze apostilovaných dokumentů. Proto je vždy bezpečnější používat fyzické dokumenty s fyzickou apostilou, pokud není výslovně potvrzeno, že cílová země akceptuje elektronickou formu.

Při předkládání apostilovaného dokumentu v zahraničí je často vyžadován úředně ověřený překlad do jazyka cílové země. Tento překlad by měl být proveden soudním překladatelem a měl by být připojen k originálnímu dokumentu s apostilou. V některých případech může být vyžadováno, aby byl překlad také opatřen apostilou.

Je důležité zmínit, že v rámci Evropské unie existují určité typy dokumentů, které jsou osvobozeny od povinnosti apostilace na základě různých mezinárodních smluv a nařízení EU. Tyto výjimky se týkají především dokumentů vydaných orgány veřejné správy, jako jsou rodné listy, oddací listy nebo dokumenty týkající se vzdělání. Proto je vždy vhodné předem zjistit, zda konkrétní dokument vyžaduje apostilaci pro použití v dané zemi.

Náklady a lhůty vyřízení apostily

Vyřízení apostily na dokumentech představuje důležitý administrativní proces, který je spojen s určitými finančními náklady a časovými lhůtami. Základní správní poplatek za apostilaci jednoho dokumentu činí 100 Kč, přičemž tento poplatek je stanoven zákonem o správních poplatcích. Je důležité poznamenat, že pokud potřebujete apostilovat více dokumentů současně, je nutné uhradit poplatek za každý dokument zvlášť. Platbu lze provést několika způsoby - přímo na místě v hotovosti, kolkovými známkami nebo bankovním převodem na účet příslušného úřadu.

Standardní doba vyřízení apostily se pohybuje mezi 3 až 5 pracovními dny, nicméně v praxi může být dokument často připraven k vyzvednutí již následující pracovní den. V případě zvláště naléhavých případů některé úřady nabízejí možnost expresního vyřízení apostily, kdy může být dokument zpracován v tentýž den nebo do 24 hodin. Za tuto zrychlenou službu je však obvykle účtován dodatečný příplatek, který se může pohybovat v rozmezí 200 až 500 Kč za jeden dokument.

Je třeba počítat s tím, že před samotnou apostilací může být nutné zajistit úřední překlad dokumentu do požadovaného jazyka, což představuje další náklady. Cena za úřední překlad se obvykle pohybuje od 350 do 500 Kč za jednu normostranu, přičemž minimální účtovaná částka bývá stanovena na překlad celého dokumentu, i když je kratší než jedna normostrana.

V některých případech může být před apostilací vyžadováno také ověření podpisů nebo kopií dokumentů. Náklady na tyto úkony se liší podle typu dokumentu a instituce, která ověření provádí. Cena za ověření podpisu se pohybuje okolo 30 Kč za jeden podpis, zatímco ověření kopie dokumentu stojí přibližně 30 Kč za každou započatou stranu.

Pro získání apostily je nezbytné počítat také s časem potřebným na přípravu všech požadovaných dokumentů. Doporučuje se začít s vyřizováním apostily s dostatečným předstihem, ideálně alespoň dva týdny před plánovaným použitím dokumentu v zahraničí. Tím se vyhnete případným komplikacím a stresu spojenému s urgentním vyřizováním.

Je důležité zmínit, že některé dokumenty mohou vyžadovat předchozí ověření nebo potvrzení od jiných institucí před samotnou apostilací, což může celý proces prodloužit a zvýšit celkové náklady. V případě dokumentů vydaných zdravotnickými zařízeními je například často vyžadováno předchozí ověření krajským úřadem, což může proces prodloužit o další 3-5 pracovních dnů.

Při plánování rozpočtu na apostilaci dokumentů je proto vhodné počítat s určitou finanční rezervou pro případné dodatečné náklady spojené s překladem, ověřováním nebo expresním vyřízením. Celková částka se může pohybovat od několika set až po několik tisíc korun v závislosti na počtu dokumentů a požadovaných služeb.

Rozdíl mezi apostilou a superlegalizací

Při ověřování dokumentů pro použití v zahraničí se setkáváme se dvěma hlavními způsoby ověření - apostilou a superlegalizací. Tyto dva postupy se od sebe významně liší jak v procesu ověřování, tak v jejich použitelnosti v různých zemích světa. Zatímco apostila představuje jednodušší formu ověření, superlegalizace je komplexnější a časově náročnější proces.

Apostila je zjednodušený způsob ověření, který se používá mezi státy, které přistoupily k Haagské úmluvě z roku 1961. Tento způsob ověření spočívá v tom, že na dokument je připojena speciální ověřovací doložka - apostila, která potvrzuje pravost podpisů a razítek na veřejné listině. V České republice apostilu vydává Ministerstvo zahraničních věcí nebo krajské úřady. Celý proces je relativně rychlý a obvykle trvá maximálně několik pracovních dnů.

Naproti tomu superlegalizace představuje složitější proces, který se využívá při styku se zeměmi, které nejsou signatáři Haagské úmluvy. Při superlegalizaci musí dokument projít několikastupňovým ověřením. Nejprve je třeba získat ověření od příslušného orgánu v České republice (například ministerstva nebo krajského úřadu), následně musí být dokument ověřen Ministerstvem zahraničních věcí ČR a nakonec ještě zastupitelským úřadem země, ve které má být dokument použit. Tento proces může trvat několik týdnů až měsíců.

Zásadní rozdíl spočívá také v ceně obou způsobů ověření. Zatímco apostila je zpravidla levnější a vyžaduje pouze jeden správní poplatek, u superlegalizace je nutné uhradit poplatky na každém stupni ověřování. Náklady na superlegalizaci se tak mohou vyšplhat na několikanásobek ceny apostily.

Důležitým aspektem je také územní platnost obou typů ověření. Apostila je uznávána ve všech státech, které jsou signatáři Haagské úmluvy, což v současnosti představuje více než 120 zemí světa. Superlegalizace se naopak používá ve vztahu k zemím, které k úmluvě nepřistoupily, což jsou například některé státy Afriky, Asie nebo Blízkého východu.

Pro praktické využití je také podstatné, že apostila má standardizovanou podobu a je vydávána v jednotném formátu, který je stejný pro všechny signatářské země. Obsahuje předepsané náležitosti včetně číslování a je opatřena speciální pečetí. Superlegalizace nemá jednotnou formu a její podoba se může lišit podle požadavků cílové země.

V některých případech může být vyžadován také úřední překlad dokumentu do jazyka cílové země. Tento požadavek platí jak pro dokumenty s apostilou, tak pro superlegalizované dokumenty. Překlad musí být proveden soudním překladatelem a v některých případech může být vyžadováno i ověření překladu.

Příslušné úřady vydávající apostilu v ČR

V České republice existuje několik institucí, které jsou oprávněny vydávat apostilu. Hlavním orgánem je Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, které zajišťuje apostilaci dokumentů vydaných nebo ověřených ministerstvy, ostatními ústředními správními úřady a jejich podřízenými složkami. Ministerstvo zahraničních věcí také apostiluje vysokoškolské diplomy, vysvědčení a další dokumenty vydané českými vysokými školami.

Další významnou institucí je Ministerstvo spravedlnosti České republiky, které má na starosti apostilaci soudních dokumentů, včetně rozsudků, usnesení, notářských zápisů a dalších listin vydaných soudy nebo státními zástupci. Toto ministerstvo také zajišťuje apostilaci dokumentů vydaných nebo ověřených notáři a soudními exekutory.

Krajské úřady v jednotlivých krajích České republiky jsou rovněž oprávněny vydávat apostilu, a to především pro dokumenty vydané nebo ověřené orgány územní samosprávy, jako jsou obecní úřady, městské úřady a krajské úřady samotné. Magistrát hlavního města Prahy má v tomto ohledu stejné pravomoci jako krajské úřady a zajišťuje apostilaci dokumentů vydaných na území hlavního města.

Pro získání apostily je nutné předložit originál dokumentu nebo jeho úředně ověřenou kopii příslušnému úřadu. Dokument musí být v českém jazyce, případně opatřen úředním překladem do češtiny. Je důležité zmínit, že každý úřad má své specifické požadavky a postupy pro vydání apostily. Například Ministerstvo zahraničních věcí vyžaduje osobní návštěvu nebo zastoupení na základě ověřené plné moci, zatímco některé krajské úřady umožňují zaslání žádosti poštou.

Proces apostilace obvykle trvá několik pracovních dnů, v některých případech může být dokument apostilován i na počkání. Za vydání apostily se platí správní poplatek, jehož výše je stanovena zákonem a může se lišit podle typu dokumentu a úřadu, který apostilu vydává. V současné době činí základní správní poplatek za apostilu 100 Kč za jeden dokument.

Je třeba zdůraznit, že ne všechny dokumenty lze apostilovat. Například dokumenty týkající se přímého obchodního nebo celního styku jsou z apostilace vyloučeny. Stejně tak nelze apostilovat dokumenty vydané diplomatickými nebo konzulárními úřady. V těchto případech je nutné zvolit jiný způsob ověření pravosti dokumentu, například superlegalizaci.

Příslušné úřady také poskytují konzultace a poradenství v oblasti apostilace dokumentů. Doporučuje se předem kontaktovat příslušný úřad a zjistit přesné požadavky pro konkrétní dokument, který má být apostilován. Tím lze předejít případným komplikacím a zbytečným průtahům v procesu apostilace.

Vlastnost	Apostila	Superlegalizace
Právní účinek	Ověření pravosti veřejné listiny	Ověření pravosti veřejné listiny
Platnost	Státy Haagské úmluvy	Státy mimo Haagskou úmluvu
Počet ověření	1 ověření	Více ověření
Doba vyřízení	1-3 pracovní dny	2-4 týdny
Vydávající orgán v ČR	Ministerstvo spravedlnosti ČR	Ministerstvo zahraničních věcí ČR